



Fakta 
0%
40 % rodičů neplatí výživné včas a řádně. Mnoho dětí se tak dostává do situace, kdy jsou ohroženy chudobou.
Rozvody v číslech
korun je průměrná výše výživného na jedno dítě v ČR
dětí v ČR žije v neúplných rodinách
procent dětí z neúplných rodin žije na hranici chudoby
procent manželství se rozvádí
100 %
dětí má právo chodit do školy, žít v bezpečném prostředí, být v kontaktu se svou rodinou, dostat tu nejlepší možnou péči. Proto vznikla Úmluva o právech dítěte, která prosazuje rovné příležitosti pro všechny děti.
Rodiče v konfliktu: Dopad na děti
V současnosti se rozvádí necelá polovina všech manželství, v 60 % z nich vyrůstají děti. Polovina dětí se dnes rodí mimo manželství a svobodných je mezi sólo rodiči cca 1/4. Rozvod či rozchod se tedy každoročně dotknou odhadem cca 25–30.000 rodin s dětmi.
Chceme zmírnit dopad rozvodu na děti. Impulsem k rozpadu rodiny je často neschopnost dohodnout se na běžných záležitostech. To samé zároveň také komplikuje dohodu rodičů o tom, jak bude rodina fungovat po rozvodu nebo rozchodu. Rodičovský konflikt pak ovlivňuje psychickou i fyzickou pohodu dětí.
Kromě toho působí i nepřímo, když dítě ztratí po rozvodu následkem neshod kontakt s jedním z rodičů, anebo pokud není řádně vypláceno výživné: pro sólo rodiče je zpravidla obtížné pokrýt z jednoho příjmu všechny výdaje rodiny, a tak je 37 % neúplných rodin vystaveno příjmové chudobě (ČSÚ, 2017) a až 16 % neúplných rodin se potýká s chudobou, i když rodič pracuje (zdroj: Eurostat 2016, databáze SILC).
Vliv rozvodu na duševní zdraví dětí
Výzkumy o vlivu rozvodu na duševní zdraví dětí ukazují následující:
● To, nakolik si rodiče dokáží udržet emocionální stabilitu v náročném období rozchodu, přímo ovlivňuje duševní pohodu jejich dětí.
Nejnovější studie výzkumnice Güler Aksu zabývající se vlivem rozvodu na duševní zdraví dětí odhalila rozsáhlou škálu psychologických problémů, které mohou nastat po takových rodinných rozvratech. Metaanalýza, kterou Aksu provedla, ukazuje, že děti z rozvedených rodin zažívají zvýšenou úroveň deprese, úzkosti a poruch chování ve srovnání s jejich vrstevníky z úplných rodin (Aksu, 2024).
Tyto výsledky podpořila studie týmu vedené Jannou Tullius, podle níž se duševní problémy adolescentů často zhoršují po rozvodu rodičů a mohou přetrvávat až do dospělosti. Studie zdůrazňuje zásadní důležitost období bezprostředně po rozvodu jako kritického pro intervence v oblasti duševního zdraví u dětí a dospívajících (Tullius et al., 2021).
Tým Augustina Malemy se ve své studii soustředil na souvislost duševního zdraví rodičů během rozvodu a duševního zdraví jejich dětí. To, nakolik si rodiče dokáží udržet emocionální stabilitu v tak náročném období, přímo ovlivňuje duševní pohodu dětí. Závěrem studie je, že rodičovská nestabilita může zhoršit emocionální problémy dětí (Malema, 2023).
Číst více
● Negativní rodinné zkušenosti, jako je rozvod, mohou vést k oslabení vztahů mezi rodiči a dětmi, což může mít vliv na jistotu a duševní zdraví dětí.
Také dynamika vztahů mezi rodiči a dětmi má výrazný dopad na kvalitu duševního zdraví dětí po rozvodu. Podle studie Kelly Murphyové a jejího týmu je mnoho matek po rozvodu méně citlivých vůči potřebám svých dětí, což může vést ke zhoršení vztahu mezi rodiči a dětmi, a dále zvyšovat emocionální stres u dítěte (Murphy et al., 2018).
Tato zjištění se shodují s výsledky výzkumu Klary Smith-Etxeberria a Amaiy Eceizy, který poukazuje na to, že negativní rodinné zkušenosti, jako je rozvod, mohou vést k oslabení vztahů mezi rodiči a dětmi. To pak dlouhodobě ovlivňuje emocionální jistotu dětí a jejich celkové duševní zdraví (Smith-Etxeberria&Eceiza, 2021).
Číst více
● Co můžeme dělat pro zmírnění negativních účinků rozvodu na duševní zdraví dětí.
Ke zmírnění negativních účinků rozvodu na duševní zdraví dětí lze dle aktuálních výzkumů implementovat několik opatření.
Číst více
● Absolvovat vzdělávací programy pro rodiče zaměřené na komunikaci a řešení konfliktů a zlepšení citlivosti vůči dětem.
Za prvé, poskytování vzdělávacích programů pro rodiče zaměřených na efektivní komunikaci a řešení konfliktů může pomoci rodičům konstruktivněji zvládat jejich vztahy po rozvodu. Karey O’Hara na základě výzkumů prosazuje včasné vzdělávání skrze programy pro rodiče, které jim napomáhají zvládat vysoce konfliktní situace, což se pak pozitivně projevuje na emocionálním zdraví dětí. Byť by tím pozitivem mělo být i „pouhé“ nezhoršení duševní pohody dítěte (O’Hara, 2023).
Již zmiňovaná studie Kelly Murphyové doporučuje rodičům účastnit se intervencí zaměřených na zlepšení jejich citlivosti a emocionální dostupnosti, které mohou zlepšit kvalitu interakcí mezi rodiči (Murphy et al., 2018).
Číst více
● Přihlásit děti do podpůrné skupiny a pomoci jim cítit se bezpečněji.
Výzkum vedený Jette Marcusenovou doporučuje, kromě již zmíněných opatření, zařadit jako součást intervence podpůrné skupiny pro děti rozvedených rodičů. Jejich účelem je poskytnout bezpečný prostor pro vyjádření pocitů a zkušeností. Výzkum Marcussenové a jejích kolegů naznačuje, že skupinová podpora zaměřená na děti zlepšuje nejen jejich duševní zdraví, ale také podporuje spolupráci mezi rodiči a nevlastními rodiči (Marcussen et al., 2020).
Podpora otevřené komunikace mezi rodiči a dětmi o rozvodu může dětem také pomoci cítit se bezpečněji, dopřát jim pocit pochopení a posílit jejich vnímání sebe sama jako aktéra, a nikoliv bezmocný předmět. To jim napomáhá zmírňovat pocity izolace a úzkosti (Kairienė et al., 2022).
Číst více
Chování rodičů během rozvodu ovlivňuje to, jak se sami budou chovat ve svých vztazích v dospělosti
● Proč je v rozvodech či rozchodech důležitá konstruktivní a otevřená komunikace s dětmi a vytváření rodičovských plánů?
Nedávné výzkumy přinesly cenné poznatky o dynamice rodičovského chování během rozvodu a po něm. Výsledky zdůrazňují důležitost spolupráce a komunikace mezi rodiči pro blaho dětí. Studie ukazují, že kvalita interakcí mezi rozvedenými rodiči významně ovlivňuje emocionální stav dětí. Například Klara Smith-Etxeberri a její tým zjistili, že udržování kooperativního vztahu mezi rodiči, charakterizovaného vzájemným respektem a emocionální stabilitou, je klíčové pro minimalizaci úzkosti související s poruchou attachmentu, stejně jako pro předcházení narušení schopnosti navazovat vztahy u dospívajících jedinců (Smith-Etxeberria et al., 2022).
Číst více
● Duševní zdraví rodičů, emocionální stabilita a jejich schopnost spolupracovat po rozvodu přímo ovlivňují schopnost jejich dětí navazovat bezpečné vztahy v budoucnu.
Jonathon Beckmeyer a jeho kolegové navíc zdůrazňují, že efektivní komunikace mezi rozvedenými rodiči ohledně potřeb jejich dětí je spojena s nižší mírou internalizace závažných problémů u dětí. Když rodiče udržují otevřenou komunikaci, vytvářejí stabilnější a konzistentnější prostředí pro své děti, což může zmírnit emocionální dopady rozvodu (Beckmeyer et al., 2021).
To se shoduje s výsledky Christiny Karely a Konstantina Petrogianise, kteří zjistili, že úroveň emocionální dostupnosti rodičů během a těsně po rozvodu přímo ovlivňují to, zda a do jaké míry bude u dětí narušeno navazování pout. Ne všechny děti se vyhnou snížení duševní pohody, ale některé děti mohou zůstat odolné vůči důsledkům rozvodu, pokud jejich rodiče efektivně zvládají své emocionální reakce (Karela&Petrogiannis, 2020).
Číst více
● Naopak vysoká míra konfliktů mezi rodiči u dětí zhoršuje emocionální stres a může vést ke vztahovým problémům.
Jan Stokkebekk a jeho kolegyně na základě svého výzkumu tvrdí, že zatímco děti nemusí být konfliktní (ne)spoluprací rodičů postiženy tak závažně, jak se dříve myslelo, dlouhodobé konflikty mohou přesto vést k významným emocionálním a vztahovým problémům jak pro rodiče, tak pro děti (Stokkebekk et al., 2021).
Tato zjištění zdůrazňují, aby rodiče přijali co nejdříve strategie, které snižují míru konfliktu a v zájmu dítěte podporují harmoničtější spolupráci.
K omezení negativních dopadů rozvodu na budoucí vztahy a socializaci lze podle současné odborné literatury provést několik opatření.
Číst více
● Jako přínosné se jeví intervenční programy zaměřené na zlepšení dovedností spolupráce mezi rodiči.
Claudia Dumitriu a její kolegyně zdůrazňují význam integračních psychoterapeutických intervencí pro konfliktní rozvedené páry, které mohou zlepšit komunikaci a snížit konflikty, a tím zlepšit vztah mezi rodiči a dětmi (Dumitriu et al., 2022).
Tyto programy vybaví rodiče praktickými nástroji potřebnými k tomu, aby efektivně zvládali své nové role, přičemž budou akcentovat emocionální potřeby svých dětí.
Číst více
● Otevřená komunikace o rozvodu mezi rodiči a dětmi pomáhá dětem pochopit a přijmout změny a snižuje stres.
Dále je zásadní podpora otevřené komunikace o rozvodovém procesu mezi rodiči a dětmi. Výzkum Carissy elicie a Nidy Ul Hasanat ukazuje, že když rodiče otevřeně mluví se svými dětmi o rozvodu, pomáhá to dětem pochopit a přijmout změny, čímž se snižuje zmatení a emocionální stres. Naopak u dětí, kterým se otevřené komunikace ze strany rodičů během rozvodu nedostane, projevují pak často zhoršenou důvěru vůči dospělým, což pak narušuje jejich schopnost navazovat pevné vztahy (Delicia& Hasanat, 2022).
Povzbuzování rodičů k tomu, aby vedli diskuse o svých pocitech a důsledcích rozvodu, může vytvořit podpůrné prostředí pro děti
Číst více
● Využívání strukturovaných plánů péče o děti snižuje konflikt mezi rodiči
A je jedním ze způsobů, který podle studií může poskytnout jasnost a konzistenci v rodičovských rolích po rozvodu. Jonathon Beckmeyer a jeho kolegové tvrdí, že dohody o rodičovských povinnostech napomáhají snižovat nedorozumění a konflikty. To poté vede k nižší míře výskytu internalizovaných poruch chování (Beckmeyer et al., 2021).
Podle nich by tvůrci politik měli zvážit podporu rodičů při tvorbě a dodržování těchto plánů, aby bylo zajištěno, že potřeby dětí budou během a po rozvodu prioritou.
Číst více
Mezigenerační vliv rozvodů
Současné výzkumy v oblasti rozvodů se stále více zaměřují na mezigenerační dopady a jejich mechanismy. Například metaanalýza Paula Amata ukazuje, že děti rozvedených rodičů mají přibližně o 50 % vyšší pravděpodobnost rozvodu ve vlastním manželství ve srovnání s dětmi z nerozvedených rodin (Amato, 2010). Tento jev je často přičítán různým psychologickým a sociálním faktorům, které ovlivňují jejich vnímání vztahů a manželství.
● Vzorce chování ve vztazích, které děti pozorují, hrají zásadní roli při utváření budoucí dynamiky vztahů.
Jedním z významných zjištění je, že děti, které zažijí rozvod rodičů, mají tendenci si vytvářet negativní postoje k manželství. Systematická recenze Haiweie Liua z roku 2022 ukazuje, že tyto děti často pociťují skepsi ohledně stability vztahů. Děti z rozvedených rodin častěji vyjadřují pochybnosti o dlouhodobosti svých budoucích manželství (Harman, 2021).
Podobně Chunni Žangová zdůrazňuje ve své studii, že jedinci z rozvedených rodin jsou méně zainvestováni do dlouhodobých partnerství, protože mají statisticky vyšší pravděpodobnost zapojit se do předmanželských a mimomanželských vztahů — přibližně o 30 % více jedinců z rozvedených rodin uvádí, že měli takové zkušenosti, ve srovnání s dětmi z nerozvedených rodin. To naznačuje, že vzorce chování ve vztazích, které děti pozorují, hrají zásadní roli při utváření budoucí dynamiky vztahů.
Číst více
● U dětí z rozvedených rodin je vyšší pravděpodobnost výskytu úzkosti a deprese.
Brian D’Onofrio a Robert Emery zdůrazňují, že děti rozvedených rodičů mají vyšší riziko problémů s duševním zdravím. Přičemž jejich studie ukazuje, že je u těchto dětí vyšší pravděpodobnost výskytu úzkosti a deprese ve srovnání s jejich vrstevníky z nerozvedených rodin (D’Onofrio&Emery, 2019).
To se shoduje se zjištěními YanyuŽou, jejíž studie taktéž konstatovala, že významná část dětí z rozvedených rodin vykazuje příznaky úzkosti a deprese. To pak může bránit jejich sociálním interakcím a schopnostem budovat vztahy obecně (Zhou, 2023).
Ke zmírnění negativních dopadů rozvodu na pravděpodobnost rozvodu v další generaci lze provést několik opatření. Především je nezbytné podporovat efektivní komunikaci o rozvodu v rodinách. Narissra Punyanunt-Carter a její kolegové varují, že by rodiče měli být opatrní, jakým způsobem sdělují svým dětem důvody rozvodu. Jejich výzkum totiž ukazuje, že děti, které dostávají negativní informace o rozvodu svých rodičů, mají větší pravděpodobnost, že si vytvoří negativní postoje ke vztahům (Punyanunt-Carter et al., 2021).
Číst více
● Vzdělávací programy zaměřené na dovednosti ve zdravých vztazích snižují pravděpodobnost opakování rozvodového modelu u dětí v jejich vlastních vztazích.
Dle výzkumů je účast rozvádějících se rodičů i dětí ve vzdělávacích programech zaměřených na dovednosti ve zdravých vztazích velmi prospěšná. Tyto programy mohou děti a dospívající vybavit nástroji potřebnými k efektivnímu navazování a udržení vztahů, čímž se snižuje pravděpodobnost opakování cyklu rozvodu. Sally Kuo a její kolegové na základě svého výzkumu tvrdí, že intervence zaměřené na odolnost a strategie zvládání náročných situací mohou podporovat zdravější vztahy v budoucnu. Děti, které se takových programů účastní, mají pak menší pravděpodobnost vztahových potíží v dospělosti (Kuo et al., 2023).
Číst více
● Podpora prostřednictvím komunitních a školních iniciativ může pomoci dětem vytvořit si pozitivní vzory vztahů.
Podle Xinyu Yao a jejího výzkumu je klíčová rodinná výchova a komunitní podpora. Děti, které mají přístup k podpůrným zdrojům, si pravděpodobněji vytvoří zdravé vztahy ve srovnání s těmi, které tuto podporu nemají (Yao, 2023).
Vytvořením podpůrné sítě se mohou děti naučit budovat zdravější vztahy, a tím snížit pravděpodobnost rozvodu ve svém vlastním životě.
V programech zaměřených na pomoc rozvádějícím se rodičům je tedy zapotřebí pracovat jak s rodiči, tak s dětmi. Pro snížení pravděpodobnosti, že se děti chytí v začarovaném kruhu mezigeneračního „předávání“ rozvodů je klíčové podporovat rodiče v cílené komunikaci s dětmi, a děti podporovat v posilování vlastní odolnosti a vytváření podpůrných sítí.
Číst více
Vliv rozvodu na vzdělávací výsledky dětí
● Děti z rozvedených rodin jsou znevýhodněné, co se týče dosažení vzdělání.
Máloco nás v životě ovlivňuje tolik, jako dosažené vzdělání. A jedním z aspektů, které rozvod u dětí ovlivňují, jsou vzdělávací výsledky. Nedávné výzkumy potvrdily, že děti z rozvedených rodin jsou statisticky znevýhodněné, pokud jde o dosažení vzdělání, ve srovnání s jejich vrstevníky z nerozvedených rodin.
Klíčovým zjištění je, že děti rozvedených rodičů mají menší pravděpodobnost, že se přihlásí na vysokou školu, a že ji dokončí. Podle Camron Suzann Devorové a jejího týmu je u dětí z rozvedených rodin přibližně o 30 % nižší pravděpodobnost získání bakalářského titulu ve srovnání s těmi z nerozvedených rodin (Devor et al., 2018).
Toto se shoduje s výsledky Raffaela Guetta a dalších autorů, kteří uvádějí, že děti zažívající rozvod rodičů dosahují horších dlouhodobých vzdělávacích výsledků, zejména pokud jde o dokončení vysokoškolského vzdělání (Guetto et al., 2022).
Podobně Nele Havermans s kolegy prokázali, že negativní dopad rozvodu na zapojení do různých školních aktivit je výrazněji patrný u dětí rodičů s nízkým vzděláním. Rozvod tak posiluje vliv socioekonomického statusu na vzdělávací dráhu (Havermans et al., 2020).
Emocionální a psychologické důsledky rozvodu rovněž přispívají k poklesu výkonu ve škole. Děti z rozvedených rodin často čelí zvýšené úrovni stresu a úzkosti, což může vést k horším známkám a snížené motivaci ve škole (Apata, 2023).
A čím mladší jsou děti v období rozvodu, tím hůře se rozvod projevuje na jejich prospěchu, a dokonce dosaženém vzdělání v dospělosti. (Laird et al., 2020).
Negativní vliv rozvodu na vzdělávání dětí lze podle studií do určité míry snížit několika opatřeními. Zaprvé mohou pomoci vzdělávací programy pro rodiče týkající se rozvodu. David Schramm a Emily Becherová zdůrazňují, že efektivní jsou ty programy, které mají za cíl podporovat pozitivní spolupráci mezi rodiči a informovat je o tom, jak děti mohou vnímat rozvod. To pak napomáhá rodičům i dětem zdravěji se náročné situaci přizpůsobit a zlepšovat duševní pohodu dětí (Schramm&Becher, 2020).
Číst více
● Děti, které se cítí podporovány a pochopeny svými rodiči, mají obvykle lepší motivaci ve škole.
Dále je dle výzkumů dobré podpořit otevřenou komunikaci o rozvodu mezi rodiči a dětmi. To může pomoci dětem zpracovat jejich pocity a snížit úzkost související s výsledky ve škole. Výzkum naznačuje, že děti, které se cítí podporovány a pochopeny svými rodiči, mají větší pravděpodobnost udržení svého školního nasazení a motivace (Suprianto, 2024).
Číst více
● Poskytování podpůrných služeb ve školách, jako je poradenství nebo programy zaměřené na odolnost pomáhají dětem zvládat stres.
Poskytování cílených podpůrných služeb ve školách, jako je poradenství a akademická podpora, může rovněž pomoci dětem vyrovnat se s emocionálními výzvami vyplývajícími z rozvodu rodičů. Programy zaměřené na odolnost a copingové strategie mohou dětem pomoci zvládat stres a udržet si školní výkon i navzdory rozvratu v rodinném životě (Suprianto, 2024).
Další opatření, které může výrazně zlepšit vzdělávací výsledky dětí, které se ocitly v náročných situacích spojených s rozvodem, je zajištění stabilního a podpůrného domácího prostředí. To zahrnuje například udržování konzistentních rutin, na které je dítě zvyklé, a poskytování emocionální podpory (Apata, 2023).
Číst více
Kdy v roce je v Čechách nejvíce rozvodů?
● V zahraničí nejčastěji lidé podávají žádost o rozvod v lednu a v srpnu.
Obvykle se mluví o tom, že rozvodovost je sezónní. Předpokládáme, že v některých měsících lidé pravidelně podávají více žádostí o rozvod než v jiných. Nejčastěji je s nárůstem počtu podaných žádostí o rozvod spojován leden. Tento trend je přičítán několika faktorům, včetně emocionálních důsledků po období svátků. Mnoho párů po svátcích znovu přehodnotí své vztahy a příchod nového roku je vnímán jako dobrá záminka k čerstvému startu. Jak je to ale doopravdy? V zahraničí, především USA a některých částech Evropy, patří leden z pohledu podaných žádostí o rozvod skutečně mezi nejrušnější měsíce. Podle studie KellyRaley a MeganSweeney je míra rozvodovostí v lednu až o 25 % vyšší než měsíční průměr, protože páry často čekají až po svátcích, než zahájí rozvodové řízení (Raley&Sweeney, 2020).
Srpen je dalším měsícem, v němž právní firmy a soudy typicky zaznamenávají nárůst žádostí o rozvod. Srpnový nárůst je vysvětlován tím, že rodiny chtějí dokončit rozvod po letní dovolené a před začátkem nového školního roku. Tentýž výzkum ukázal, že míra rozvodovosti je v srpnu v USA přibližně o 10–15 % vyšší než průměr za ostatní měsíce. Podobně rušným měsícem je v USA i březen (Raley& Sweeney, 2020).
Číst více
● V ČR jsou nejvytíženějšími měsíci co se týče podávání žádostí o rozvod – únor, květen a listopad.
A co Česká republika? Je zde rozvodovost také sezónní záležitost? To, zda Češi o rozvodu uvažují více v některých měsících, do jisté míry odráží, kdy si o rozvodu hledají informace. Trendy ve vyhledávání tematiky rozvodu v internetovém vyhledávači Google skutečně ukazují sezónní výkyvy. Graf níže ukazuje relativní zájem ve vyhledávání informací o rozvodu po měsících od roku 2010. Zájem dosáhl vrcholu v březnu a dubnu 2021, tedy v době, kdy končila protipandemická opatření na školách. Vezmeme-li v úvahu, že během pandemie COVID-19 se zavřely všechny školy, školky i dětské skupiny v ČR a rodiny byly nuceny po delší dobu trávit čas ve velmi nepříznivých podmínkách, není zvýšený zájem o informace o rozvodu po definitivním návratu detí do škol nijak překvapivý.

Zdroj: Google Trends
Pokud je relativní zájem o vyhledávání informací o rozvodu agregován na průměry po jednotlivých měsících, leden a srpen pravidelně vykazují nejvyšší hodnoty zájmu. Zájem by tedy obvyklým trendům odpovídal. Do jaké míry tomu odpovídají taky podané žádosti o rozvod?

Zdroj: Google Trends
Český statistický úřad zveřejňuje dlouhodobé měsíční časové řady počtu rozvodů podle měsíce nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Tedy uzavřené rozvody. Ministerstvo spravedlnosti ČR pak zveřejňuje každý měsíc počty zahájených rozvodových řízení u okresních soudů. Data pro srovnání byla vybrána od začátku roku 2010 (od tohoto data jsou výkazy konzistentně k dispozici) do konce roku 2023 (nejnovější dostupná data). Jde o absolutní počty. A aby tato data byla srovnatelná mezi jednotlivými měsíci, je potřeba je nejprve upravit na měsíční indexy (Myšáková a Tesárková 2010).
Standardizovaný měsíční index rozvodů (mir) lze vypočítat tak, že se standardizovaný počet rozvodů v jednom měsíci vydělí součtem všech standardizovaných rozvodů ve stejném roce a pak vynásobí dvanácti. Standardizovaný počet rozvodů získáme vydělením absolutního počtu rozvodů koeficientem přepočtu, tj. skutečného počtu pracovních dní v daném měsíci vyděleného počtem pracovních dní v průměrném měsíci daného roku. Důležité je, aby šlo o pracovní dny mimo víkendy a svátky, neboť v ty soudy nepracují.

Standardizovaný měsíční index rozvodů (jak pro podané žádosti, tak pro uzavřená řízení) je vyjádřen jedním srovnatelným číslem. Pokud je hodnota tohoto indexu menší než 1, jedná se o podprůměrný měsíc v daném roce. Pokud má index hodnotu větší než 1, jde o nadprůměrný měsíc.

Podle časové řady měsíčního indexu rozvodů jde skutečně vidět sezónnost (s neobvykle vysokou hodnotou podaných žádostí o rozvod v prosinci 2013 a hlubokým propadem ukončených řízení na začátku pandemie COVID-19 v roce 2020). Jsou tedy leden, srpen a březen těmi měsíci, kdy i v ČR dochází k nadprůměrnému podání žádostí o rozvod či uzavření rozvodových řízení? V grafu níže jsou počty jednotlivých měsíců, kdy hodnota měsíčního indexu rozvodů nabývala hodnoty vyšší než 1. Pokud je ve sloupci číslo 13 pro únor, pak to znamená, že 13 únorů ze 14 bylo v kontextu svých let nadprůměrných. Z hlediska podání žádosti o rozvod se jako nadprůměrné ukazují právě únor, květen a listopad. Z pohledu uzavřených rozvodových řízení pak říjen následovaný květnem a dubnem.

Literatura a zdroje:
Český statistický úřad: Obyvatelstvo – Dlouhodobé časové řady. Počet a pohyb obyvatel v České republice (měsíční údaje). Link zde.
Google Trends. Link zde.
Myšáková, G., Tesárková, K. (2010): Analýza sezónnosti v demografii se zaměřením na úmrtnost. Demografie. 52(2), 90–101.
Raley, R. K. and Sweeney, M. M. (2020). Divorce, repartnering, and stepfamilies: a decade in review. Journal of Marriage and Family, 82(1), 81-99.
Statistika a výkaznictví Ministerstva spravedlnosti ČR. Výkazy soudů a státních zastupitelství, V(MS)-114 Výkaz o pohybu agendy rejstříku C u okresních soudů. Link zde.
Číst více
Nejnovější zjištění studií o dopadech rozvodů
Studie zkoumající dopady rozvodů zdůrazňují hluboký dopad na duševní zdraví dětí a odhalují zvýšená rizika emocionálních a behaviorálních problémů. Cílené intervence, včetně vzdělávání rodičů a poskytování podpůrných systémů, však mohou výrazně zmírnit tyto negativní účinky a podpořit zdravější rodinnou dynamiku. Organizace Aperio a Liga otevřených mužů se v souladu s těmito zjištěními soustřeďují na podporu rodičů i dětí ve svém programu Rozchodem rodina nekončí.
Literatura:
Smith-Etxeberria, K., Medrano, I. C., &Fernandez-Villanueva, I. (2022). Parental divorce process and post-divorce parental behaviors and strategies: examining emerging adult children’s attachment-related anxiety and avoidance. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(16), 10383.
Beckmeyer, J. J., Markham, M. S., &Troilo, J. (2021). Domains of ongoing communication between former spouses: associations with parenting stress and children’s post-divorce well-being. Journal of Family Issues, 43(6), 1579-1600.
Karela, C. and Petrogiannis, K. (2020). Young children’s emotional well-being after parental divorce: discrepancies between “resilient” and “vulnerable” children. Journal of Educational and Developmental Psychology, 10(1), 18.
Stokkebekk, J., Iversen, A. C., Hollekim, R., & Ness, O. (2021). “the troublesome other and i”: parallel stories of separated parents in prolonged conflicts. Journal of Marital and Family Therapy, 47(1), 52-68.
DUMITRIU, C. G., BUTAC, L. M., & POPA, C. M. (2022). Coping with parent’s divorce: integrative psychotherapy intervention for conflictual divorced couples and its impact on child-parent relationship. Anthropological Researches and Studies, 12(1), 165-181.
Delicia, C. A. and Hasanat, N. U. (2022). Understanding the meaning-making of romantic relationships among emerging adults after parental divorce. Jurnal Psikologi, 49(2), 195.
Beckmeyer, J. J., Markham, M. S., &Troilo, J. (2021). Domains of ongoing communication between former spouses: associations with parenting stress and children’s post-divorce well-being. Journal of Family Issues, 43(6), 1579-1600.
Güler Aksu, G., Kılıçaslan, F., Kütük, M. Ö., Tufan, A. E., Kayar, O., &Toros, F. (2024). Parental attitudes, child mental health problems and gender factor in the divorce process. Cukurova Medical Journal, 49(1), 181-191.
Tullius, J. M., Kroon, M. L. A. d., Almansa, J., &Reijneveld, S. A. (2021). Adolescents’ mental health problems increase after parental divorce, not before, and persist until adulthood: a longitudin al trails study. EuropeanChild&Amp; Adolescent Psychiatry, 31(6), 969-978.
Malema, A. A., Msomba, G., & Phillip, F. (2023). Effects of marital divorce on children’s well-being in iringa municipality, tanzania. Asian Research Journal of Arts&Amp; SocialSciences, 21(3), 151-162.
Murphy, K. L., Martin, M. A., & Martin, D. (2018). Parental stress and parent-child relationships in recently divorced, custodial mothers. European Journal of Educational Sciences, 05(02).
Smith-Etxeberria, K. and Eceiza, A. (2021). Mother-child and father-child relationships in emerging adults from divorced and non-divorced families. Social Sciences, 10(10), 382.
Marcussen, J., Thuen, F., O’Connor, M., Wilson, R., &Hounsgaard, L. (2020). Double bereavement, mental health consequences and support needs of children and young adults—when a divorced parent dies. Journal of Clinical Nursing, 29(7-8), 1238-1253.
Kairienė, B., Čiuladienė, G., &Balionis, A. (2022). Ensuring the best interests of the child in parents` conflict: experiences of divorcing families. SOCIETY. INTEGRATION. EDUCATION. Proceedings of the International Scientific Conference, 1, 568-669.
Amato, P. R. (2010). Research on divorce: continuing trends and new developments. Journal of Marriage and Family, 72(3), 650-666.
Liu, H. (2022). The influence of parental divorce on depression symptoms in adolescence and early adulthood: a systematic review and meta-analysis. Advances in Social Science, Education and Humanities Research.
Harman, J. (2021). Does unemployment lead to the breakdown of a marriage? evidence from the Slovak republic. Review of Economic and Business Studies, 14(2), 9-40.
Zhang, C. (2022). The effect of parental divorce on the sexual life and marital well-being of offspring in china. Chinese Journal of Sociology, 8(3), 398-420.
D’Onofrio, B. M. and Emery, R. E. (2019). Parental divorce or separation and children’s mental health. World Psychiatry, 18(1), 100-101.
Zhou, Y. (2023). Review of the impacts of parental divorce on outsprings. Journal of Education, Humanities and Social Sciences, 22, 220-224.
Punyanunt‐Carter, N. M., Norman, M. S., &LaFreniere, J. R. (2021). Analyzing college students’ perceptions about how parent should interpersonally communicate divorce to their children. The Family Journal, 30(3), 316-323.
Kuo, S. I., Thomas, N., Alıev, F., Bucholz, K. K., Dick, D. M., Meyers, J. L., … & Salvatore, J. E. (2023). Association of parental divorce, discord, and polygenic risk with children’s alcohol initiation and lifetime risk for alcohol use disorder. Alcohol: Clinical and Experimental Research, 47(4), 724-735.
Yao, X. (2023). Influence of divorced family environment on childrens emotional development. Lecture Notes in Education Psychology and Public Media, 15(1), 28-33.
Devor, C. S., Stewart, S. D., &Dorius, C. (2018). Parental divorce, social capital, and postbaccalaurate educational attainment among young adults. Journal of Family Issues, 39(10), 2806-2835.
Guetto, R., Bernardi, F., &Zanasi, F. (2022). Parental education, divorce, and children’s educational attainment: evidence from a comparative analysis. Demographic Research, 46, 65-96.
Havermans, N., Swicegood, G., &Matthijs, K. (2020). Floor effects or compensation of social origin? the relation between divorce and children’s school engagement according to parents’ educational level. European Studies of Population, 355-370.
Apata, O. E., Falana, O. E., Hanson, U., Oderhohwo, E., &Oyewole, P. O. (2023). Exploring the effects of divorce on children’s psychological and physiological wellbeing. Asian Journal of Education and Social Studies, 49(4), 124-133.
Laird, J., Nielsen, N. F., &Nielsen, T. H. (2020). Differential effects of the timing of divorce on children’s outcomes: evidence from Denmark. SSRN Electronic Journal.
Schramm, D. G. and Becher, E. (2020). Common practices for divorce education. Family Relations, 69(3), 543-558.
Suprianto, N., Syukri, S., &Suriyani, E. (2024). Navigating challenges: how divorce affects the quality of children’s education. Jurnal Ilmiah Profesi Pendidikan, 9(2), 1270-1276.
Literatura





