Moderátor, hudebník, otec pěti dětí
„Čas všechno obrousí a všechno jednou dospěje do stadia, kdy se s tím dá žít.“
V těch prvních letech po narození dětí náš vztah fungoval dobře. Ženil jsem se ve čtyřiadvaceti. V roce 2003 – to nám bylo kolem třiceti – se nám narodila dcera Sára a o čtyři roky později dvojčata Samuel a Kristián.
Když bylo dceři osm, začala první větší krize. Přišlo něco jako vyhoření. Oba jsme vnitřně cítili, že to manželství nemůže dopadnout dobře. Rozdíly mezi námi se prohlubovaly. Nechtěli jsme manželství uměle udržovat tak zvaně „kvůli dětem“. Oba jsme to cítili a čekali na nějaký impuls. A ten přišel ze strany ženy. Oznámila mi, že se zamilovala do jiného muže, že se s tím snaží bojovat, ale je to silnější než ona.
Oba svoje děti milujeme, a tak jsme si jednou sedli a domluvili se, že celou tu záležitost musíme nějak vyřešit. A to tak, aby to co nejmíň ublížilo dětem. Věděli jsme, že to pro ně bude rána, ať se to vyřeší jakkoliv. Hlavně pro dceru, kluci byli ještě malí. Žena se ode mě rozhodla odejít a museli jsme najít nějaký model, jak to bude s dětmi fungovat dál. A když se zjistilo, že je žena se svým novým přítelem těhotná, rozhodli jsme se dceři prostě říct celou pravdu.
Samozřejmě mě to vzalo
Opravdu jsme se snažili, aby to děti zasáhlo co nejméně. Přistoupil jsem tedy na to, že se k ženě nový partner nastěhuje, bude žít s našimi dětmi a do budoucna se dohodneme, jak se budou děti vídat se mnou. Zhruba dva týdny jsme bydleli společně i s novým partnerem mé ženy. To byla ode mě myslím velká vstřícnost. Ona představila nového partnera dětem jako našeho kamaráda. A pak dětem postupně sdělila, že se my dva v míru rozcházíme a že s nimi bude žít její nový partner. Možná to vypadá, že jsem to bral celé věcně, ale samozřejmě mě to vzalo. Odneslo to moje fyzické zdraví. Měl jsem v sobě dlouhá léta bakterie boreliózy, aniž jsem to věděl, a tehdy nemoc propukla naplno.
„Možná se zdá, že to beru věcně, ale samozřejmě mě to vzalo. Odneslo to moje fyzické zdraví.“
Oni se odstěhovali do nového bytu, já jsem se odstěhoval do domu rodičů a začali jsme formálně řešit rozvod. Neměli jsme skoro žádný společný majetek, takže s tím nebyl problém. Protože už od 90. let existuje institut rozvodu dohodou, tak jsme sepsali dohodu, tu nám pak ještě zkontroloval náš kamarád právník. Před samotným rozvodem se muselo ve zvláštním řízení dohodnout svěření dětí do péče a výše alimentů. Dohodli jsme se, že děti se svěřují do péče matky, a žena podala návrh na stanovení výše výživného. Na tom jsme byli předem dohodnutí a mimo to jsme se ještě domluvili, že budu přispívat na občasné mimořádné výdaje, jako jsou lyžařské kurzy nebo dárky.
Kdo je vlastně otec
Všechno proběhlo hladce a velmi rychle. Museli jsme řešit jen jednu věc. Ten synek, co má žena s novým partnerem, se narodil ještě v době trvání manželství a podle zákona je za otce považován manžel matky dítěte, což jsem byl já. Musel tedy proběhnout ještě soud o určení otcovství, kde jsem prohlásil, že otcem nejsem, a její nový partner prohlásil, že otcem je. A nastal jediný bizarní okamžik našeho rozvodu. Soudce se v tom chtěl nějak vrtat a začal se ptát: „A skutečně není možné, že byste byl otcem?“ Já povídám, že to není možné, že jsme spolu v době početí vůbec nežili. A soudce zase: „Neměli jste třeba sex na rozloučenou?“ Hodinu tam seděl a vyptával se nás, jestli opravdu není možné, že jsem otcem. Skoro jako by venku na dveřích nevisel dlouhý seznam dalších jednání.
Od té doby nám to takhle funguje už šest let. Po čase jsem si našel přítelkyni, která už má jednu dceru z předchozího vztahu – stejně starou, jako je ta moje. Začali jsme spolu žít a před čtyřmi lety jsme dospěli ke společnému rozhodnutí, že bychom spolu chtěli další dítě. Pro mě už to znamenalo mít čtvrtého potomka. To už je docela závazek, ale řekli jsme si, že to nějak zvládneme. Později se nám narodila ještě další dcera. Takže dohromady máme šest dětí.
„Kdybych býval žil v nějaké iluzi fungujícího vztahu, bylo by to určitě těžší.“
Jedna velká rodina
Moje současná přítelkyně s mojí bývalou ženou dobře vycházejí. Já vycházím dobře s novým partnerem mojí bývalé ženy. Všechny děti se mají rády. Ty starší milují ty malé, ti mladší k těm větším vzhlíží. Takže tam to funguje krásně. A tak třeba narozeniny dětí nebo Štědrý den slavíme všichni společně. Je to určitě díky tomu, že jsem svatý (smích). Pravda je, že náš rozchod nepřišel zčistajasna. Kdybych býval žil v nějaké iluzi fungujícího vztahu, bylo by to určitě těžší. Takhle jsme vlastně už nějakou dobu oba věděli, že se blíží konec. S bývalou ženou se lišíme v mnoha věcech, ale v jednom jsme se shodli – děti pro nás byly vždycky na prvním místě. A to i během rozvodu.
Ani peníze nebyly velký problém. Moje bývalá žena neměla nerealistické nebo hamižné požadavky. Neplatím sice úplně nízkou částku, ale když vidím, kolik platí někteří muži v mém okolí, tak je to částka poměrně rozumná. Musím říct, že v tomto ohledu mi velmi pomáhá současná přítelkyně, která – ač stále na mateřské – už také na částečný úvazek pracuje. Nejsou kolem toho ale žádné hysterie. Já funguju, doufám, jako uklidňující bod v těch rozbouřených vodách.
Děti vám to vrátí
Svým způsobem jsem šťastný, že to takhle dopadlo. Mám přítelkyni, se kterou si skvěle rozumím. Mám další dvě krásné malé děti. A děti z prvního manželství jsem neztratil, protože spolu dobře vycházíme. Jsem fatalista, věřím, že věci se dějí tak, jak mají. Nejhorší je vztek a zloba. To jsou emoce, ve kterých člověk nejčastěji udělá chybu. Ale čas všechno obrousí a všechno jednou dospěje do stadia, kdy se s tím dá žít.
„Všem rodičům bych doporučil přenést se přes svoje ego a myslet hlavně na děti.“
Možná nám to funguje i díky tomu, že jsme se s bývalou ženou k sobě vždycky chovali s respektem a před dětmi jsme nic zlého neřešili. Všem rodičům bych doporučil přenést se přes svoje ego a myslet hlavně na děti. Protože ty děti to může poznamenat na celý život. To, co dětem vtisknete v dětství, to oni v dospělém věku napodobí. Když uvidí, že si něco můžou vydupat bezohledností a nátlakem, tak ten vzorec přijmou do svého života a jednou vám to vrátí.