



Fakta 
0%
44 % rodičů nedostává žádné výživné od druhého rodiče
(Vaše výživné, podle zjištění ČSÚ, 2025, Dlužné výživné: Polovina dětí bude bez alimentů | Vasevyzivne.cz)
Rozvádí se 40 % manželství
(ČSÚ: Sňatky, rozvody | Statistika, 2024).
V rozvedených rodinách je
19,3 tisíce nezletilých dětí
36,3 % neúplných rodin
s dětmi je pod hranicí příjmové chudoby
(ČSÚ: Životní podmínky, 2024).
27,1 % neúplných rodin
s dětmi je materiálně a sociálně deprivováno
(ČSÚ: Životní podmínky, 2024).
100 %
dětí má právo chodit do školy, žít
v bezpečném prostředí, být v kontaktu se svou rodinou, dostat tu nejlepší možnou péči. Proto vznikla Úmluva o právech dítěte, která prosazuje rovné příležitosti pro všechny děti.
Rodiče v konfliktu: Dopad na děti
V současnosti se rozvádí necelá polovina všech manželství, v 60 % z nich vyrůstají děti. Polovina dětí se dnes rodí mimo manželství a svobodných je mezi sólo rodiči cca 1/4. Rozvod či rozchod se tedy každoročně dotknou odhadem cca 25–30.000 rodin s dětmi.
Chceme zmírnit dopad rozvodu na děti. Impulsem k rozpadu rodiny je často neschopnost dohodnout se na běžných záležitostech. To samé zároveň také komplikuje dohodu rodičů o tom, jak bude rodina fungovat po rozvodu nebo rozchodu. Rodičovský konflikt pak ovlivňuje psychickou i fyzickou pohodu dětí.
Kromě toho působí i nepřímo, když dítě ztratí po rozvodu následkem neshod kontakt s jedním z rodičů, anebo pokud není řádně vypláceno výživné: pro sólo rodiče je zpravidla obtížné pokrýt z jednoho příjmu všechny výdaje rodiny, a tak je 37 % neúplných rodin vystaveno příjmové chudobě (ČSÚ, 2017) a až 16 % neúplných rodin se potýká s chudobou, i když rodič pracuje (zdroj: Eurostat 2016, databáze SILC).
Vliv rozvodu na duševní zdraví dětí
Výzkumy o vlivu rozvodu na duševní zdraví dětí ukazují následující
Co můžeme dělat pro zmírnění negativních účinků rozvodu na duševní zdraví dětí
Ke zmírnění negativních účinků rozvodu na duševní zdraví dětí lze dle aktuálních výzkumů implementovat několik opatření.
Absolvovat vzdělávací programy pro rodiče zaměřené na komunikaci a řešení konfliktů a zlepšení citlivosti vůči dětem.
Chování rodičů během rozvodu ovlivňuje to, jak se sami budou chovat ve svých vztazích v dospělosti
Mezigenerační vliv rozvodů
Současné výzkumy v oblasti rozvodů se stále více zaměřují na mezigenerační dopady a jejich mechanismy. Například metaanalýza Paula Amata ukazuje, že děti rozvedených rodičů mají přibližně o 50 % vyšší pravděpodobnost rozvodu ve vlastním manželství ve srovnání s dětmi z nerozvedených rodin (Amato, 2010). Tento jev je často přičítán různým psychologickým a sociálním faktorům, které ovlivňují jejich vnímání vztahů a manželství.
Vliv rozvodu na vzdělávací výsledky dětí
Kdy v roce je v Čechách nejvíce rozvodů?
Nejnovější zjištění studií o dopadech rozvodů
Studie zkoumající dopady rozvodů zdůrazňují hluboký dopad na duševní zdraví dětí a odhalují zvýšená rizika emocionálních a behaviorálních problémů. Cílené intervence, včetně vzdělávání rodičů a poskytování podpůrných systémů, však mohou výrazně zmírnit tyto negativní účinky a podpořit zdravější rodinnou dynamiku. Organizace Aperio a Liga otevřených mužů se v souladu s těmito zjištěními soustřeďují na podporu rodičů i dětí ve svém programu Rozchodem rodina nekončí.
Literatura:
Smith-Etxeberria, K., Medrano, I. C., &Fernandez-Villanueva, I. (2022). Parental divorce process and post-divorce parental behaviors and strategies: examining emerging adult children’s attachment-related anxiety and avoidance. International Journal of Environmental Research and Public Health, 19(16), 10383.
Beckmeyer, J. J., Markham, M. S., &Troilo, J. (2021). Domains of ongoing communication between former spouses: associations with parenting stress and children’s post-divorce well-being. Journal of Family Issues, 43(6), 1579-1600.
Karela, C. and Petrogiannis, K. (2020). Young children’s emotional well-being after parental divorce: discrepancies between “resilient” and “vulnerable” children. Journal of Educational and Developmental Psychology, 10(1), 18.
Stokkebekk, J., Iversen, A. C., Hollekim, R., & Ness, O. (2021). “the troublesome other and i”: parallel stories of separated parents in prolonged conflicts. Journal of Marital and Family Therapy, 47(1), 52-68.
DUMITRIU, C. G., BUTAC, L. M., & POPA, C. M. (2022). Coping with parent’s divorce: integrative psychotherapy intervention for conflictual divorced couples and its impact on child-parent relationship. Anthropological Researches and Studies, 12(1), 165-181.
Delicia, C. A. and Hasanat, N. U. (2022). Understanding the meaning-making of romantic relationships among emerging adults after parental divorce. Jurnal Psikologi, 49(2), 195.
Beckmeyer, J. J., Markham, M. S., &Troilo, J. (2021). Domains of ongoing communication between former spouses: associations with parenting stress and children’s post-divorce well-being. Journal of Family Issues, 43(6), 1579-1600.
Güler Aksu, G., Kılıçaslan, F., Kütük, M. Ö., Tufan, A. E., Kayar, O., &Toros, F. (2024). Parental attitudes, child mental health problems and gender factor in the divorce process. Cukurova Medical Journal, 49(1), 181-191.
Tullius, J. M., Kroon, M. L. A. d., Almansa, J., &Reijneveld, S. A. (2021). Adolescents’ mental health problems increase after parental divorce, not before, and persist until adulthood: a longitudin al trails study. EuropeanChild&Amp; Adolescent Psychiatry, 31(6), 969-978.
Malema, A. A., Msomba, G., & Phillip, F. (2023). Effects of marital divorce on children’s well-being in iringa municipality, tanzania. Asian Research Journal of Arts&Amp; SocialSciences, 21(3), 151-162.
Murphy, K. L., Martin, M. A., & Martin, D. (2018). Parental stress and parent-child relationships in recently divorced, custodial mothers. European Journal of Educational Sciences, 05(02).
Smith-Etxeberria, K. and Eceiza, A. (2021). Mother-child and father-child relationships in emerging adults from divorced and non-divorced families. Social Sciences, 10(10), 382.
Marcussen, J., Thuen, F., O’Connor, M., Wilson, R., &Hounsgaard, L. (2020). Double bereavement, mental health consequences and support needs of children and young adults—when a divorced parent dies. Journal of Clinical Nursing, 29(7-8), 1238-1253.
Kairienė, B., Čiuladienė, G., &Balionis, A. (2022). Ensuring the best interests of the child in parents` conflict: experiences of divorcing families. SOCIETY. INTEGRATION. EDUCATION. Proceedings of the International Scientific Conference, 1, 568-669.
Amato, P. R. (2010). Research on divorce: continuing trends and new developments. Journal of Marriage and Family, 72(3), 650-666.
Liu, H. (2022). The influence of parental divorce on depression symptoms in adolescence and early adulthood: a systematic review and meta-analysis. Advances in Social Science, Education and Humanities Research.
Harman, J. (2021). Does unemployment lead to the breakdown of a marriage? evidence from the Slovak republic. Review of Economic and Business Studies, 14(2), 9-40.
Zhang, C. (2022). The effect of parental divorce on the sexual life and marital well-being of offspring in china. Chinese Journal of Sociology, 8(3), 398-420.
D’Onofrio, B. M. and Emery, R. E. (2019). Parental divorce or separation and children’s mental health. World Psychiatry, 18(1), 100-101.
Zhou, Y. (2023). Review of the impacts of parental divorce on outsprings. Journal of Education, Humanities and Social Sciences, 22, 220-224.
Punyanunt‐Carter, N. M., Norman, M. S., &LaFreniere, J. R. (2021). Analyzing college students’ perceptions about how parent should interpersonally communicate divorce to their children. The Family Journal, 30(3), 316-323.
Kuo, S. I., Thomas, N., Alıev, F., Bucholz, K. K., Dick, D. M., Meyers, J. L., … & Salvatore, J. E. (2023). Association of parental divorce, discord, and polygenic risk with children’s alcohol initiation and lifetime risk for alcohol use disorder. Alcohol: Clinical and Experimental Research, 47(4), 724-735.
Yao, X. (2023). Influence of divorced family environment on childrens emotional development. Lecture Notes in Education Psychology and Public Media, 15(1), 28-33.
Devor, C. S., Stewart, S. D., &Dorius, C. (2018). Parental divorce, social capital, and postbaccalaurate educational attainment among young adults. Journal of Family Issues, 39(10), 2806-2835.
Guetto, R., Bernardi, F., &Zanasi, F. (2022). Parental education, divorce, and children’s educational attainment: evidence from a comparative analysis. Demographic Research, 46, 65-96.
Havermans, N., Swicegood, G., &Matthijs, K. (2020). Floor effects or compensation of social origin? the relation between divorce and children’s school engagement according to parents’ educational level. European Studies of Population, 355-370.
Apata, O. E., Falana, O. E., Hanson, U., Oderhohwo, E., &Oyewole, P. O. (2023). Exploring the effects of divorce on children’s psychological and physiological wellbeing. Asian Journal of Education and Social Studies, 49(4), 124-133.
Laird, J., Nielsen, N. F., &Nielsen, T. H. (2020). Differential effects of the timing of divorce on children’s outcomes: evidence from Denmark. SSRN Electronic Journal.
Schramm, D. G. and Becher, E. (2020). Common practices for divorce education. Family Relations, 69(3), 543-558.
Suprianto, N., Syukri, S., &Suriyani, E. (2024). Navigating challenges: how divorce affects the quality of children’s education. Jurnal Ilmiah Profesi Pendidikan, 9(2), 1270-1276.
Literatura










